Re: Štěpánkovi!

Ahoj, Verunka se totiž sama rozhodla, že tam bude odpočívat(nepochybuju, že by spala:o)). Jsem dohodnutá s učitelkou, že kdyby cokoliv, zavolá a já přijdu. My totiž máme školku asi 5minut od domu. Ta školka je taková rodinná - jen dvě třídy, a učitelky vypadaj moc hodný, tak uvidím. Zase chci, aby viděla, jak to tam chodí. Ale pochopitelně, že pokud toho na ní bude moc, nenechám jí tam.
Verunka má děti moc ráda, od narození vedle sebe měla mou neteř (teď 8roků) a vždycky si s ní hrála (teda teď už neteř nechce, asi je už velká, ale o to víc se Veru těší, že ve školce si s ní děti budou hrát). A když k nám přijde návštěva, hned tahá děti do pokojíčku a nepotřebuje mě. Má prostě hrozně ráda společnost, pokudmožno malých dětí. Doufám, (a věřím tomu), že se jí tam bude líbit, ale stejně jsem hotová. Teď si zkoušela zástěrku, nejde jí moc zapínat, snad jí učitelka pomůže. Jinak se umí obléct a všechno, ale doktorka jí sice chválila, ale říkala, že by ještě měla nárok na to, aby se jí třeba s oblékáním pomáhalo. No ale jinak nosí zásadně bavlněné pytlovité :o) punčocháče a takové věci, aby nepotřebovala pomoct.

Tak to se Štěpánkem furt zkoušejte, určitě se mu tam časem zalíbí (já radím a sama ještě nevím, co bude, ale zase - mamka učila 25 let ve školce a všechny děti si prý zvyknou :o)). Ale taky bych ho tam nenechávala plakat. Je ale jasný, že kdo chodí do práce, tak si dítě nemůže vzít domů, když brečí.

Holky, holky, je to něco s těma dětičkama, co budu dělat, až se bude vdávat? :o)