už jednou jksem to sem psala,....ani nevíš jak...

já jsem třeba tady už dlouho, sama víš, hodně lidí mě zná, ví, někdo má rád, někdo ne....
jsem sama s dvěma dětmi, občas depka, jednou bylo tot uším lomi v létě... asi ve dvě v noci, sedim si tak na balkoně, pálim jednu od druhý, a snažím se sžít s pociteem, že život je prdelní díra a osud je kretén, kterej se nám mstí za to, že ho tlačej boty.... no prostě depka jak na provaz...
sednu ke kompu, že se aspoň podivám, původně proto, abych zjistila, že i na rodině to stojí za hovno....
namátkou kliknu na první téma jaký mi přijde pod myš, jěkaej příspěvek...to je šumák
hodim oko a ...............a čtu..
......Já mám ráda Janku, protže...atd.......



malej nenápadnej odstaveček od Hroudy, tenkrátj jsem prostě c tý svý prdelní náladě brečela ŠTĚSTÍM jak malá holka.... nestává se mi to často, ale kdybs mi v tu chvíli dla a uá nevím co, nic by nevyvážilo ten pocit blaha a a štěstí, kterej mě zalil, ten pocit, že TĚ MÁ NĚKDO RÁD...


