neber se tak vážně
Děti přežijou věcí.... například nevýchovné působení babičky a tak :-D
a že teta je úplně nejlepší a tak. Pěla ódy asi den a půl a pak ji to normálně přešlo, klasika - prostě dítě je z něčeho nadšený a protože žije přítomností, tak to prožívá intenzivně v ten moment. Za pár dní to bude zase v normálu. Někdy zase dcera přijde ze školky a líčí jak jí hrozně chutnal oběd, a řekne že paní kuchařky vaří mnohem líp než já, jindy zase jásá jak vařím dobře - fakt dle momentální nálady.
ale pak už zase dobrý. Jako asi největší nepříjemnost vidím v tom, že když jsou děti u babičky bez nás, jsou v pohodě, nezlobí, babi si je usměrní jak potřebuje, ale když pro ně přijedeme a jsme tam všichni pohromadě (babi s dědou + my rodiče), děti jsou z toho urvaný, předvádí se a rozcapujou, občas fakt značně. A nepůsobí už na ně ani babička a ještě ne my rodiče. Tak to pak probíhá stylem "nacpat do auta, zamávat a odjet".
a tvou pozici mámy ohrozit taky nemůže 
Rybářský denČeské Budějovice
Povídání o bylinkáchChrudim
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.