Řev po úspěšném sezení na nočníku

Zdravím maminky,
chtěla bych se zeptat, jestli nemáte některá zkušenost a radu s následujícím.
Syn (2 roky) nechce hodit na nočník. Sedí na něm, povídá sedi, hraje si, klidně tam vydrží i 10 minut. Ale nic do něj neudělá. Když se mu to náhodou někdy povede, strašně to obrečí a není k utišení. Chválím, hladím, pusinkuju a stejně brečí. Jako kdyby se bál toho, co tam udělal. Po tomto platném pokusu ho pak na nočník tak 14 dní nedostaneme, a potom trvá zase děsně dlouho, než se mu něco zadaří. Tentokrát se mu povedlo se i vykakat, byl vychválený jak mnou, tak tatínkem až do nebes a stejně plakal a plakal...
Na nočník ho nikdo nenutí. Vždycky se zeptáme, chceš, nechceš? Když už tam sedí, tak ho sice pravda trošku zdržuju hraním nebo vyprávěním si, aby se zapomněl a pustil to, ale stejně nic. Že by toto byla ta chyba?
Vím, že má ještě čas, v létě ho chci nechat chodit jen ve slipečkách a s nočníkem na dosah a uvidíme. Ale mám strach z jeho strachu z toho, co vyvedl...
Jinak záchod zkoušíme stejně jako nočník. Na ten ho teda ukecáme málokdy, ale tato alternativa asi nepomůže.
Předem díky za rady a tipy.