Re: Jak to děláte s dětma v restauracích?

hihi, nj, právě. Když ta starší něco vymyslí, tak to nutí bráchovi, a ten buď z principu nechce, anebo se teda přidá a je z toho ještě větší ptákovina :-( Taky mě nebaví chodit utrácet peníze které zas tak na rozhazování nemáme, když se přitom akorát vynervuju a musím neustále někoho hlídat a umravňovat, nebo poslouchat "on mi to beréééé" či "neci, neci". Když chcem zajít v klídku do restaurace, počkáme až děti budou přes noc u babičky. Anebo nechám tatínka s robátkama doma a jdu s holkama.

A taky se přidávám k osobám kterým by stačilo, kdyby děti seděly v klidu u jídla DOMA.
Zrovna dneska jsme se stavovali v jedné zahrádce - kiosku, u rybníka, po výletě jsme dětem slíbili zmrzku. Nakonec chtěli pizzu, no tak dcera si vymyslela žampionovou, po dvou žampionech prohlásila že jí to nechutná a synek kňoural že "nece čepuk" neboli že nerad kečup.... jo a kopali se pod stolem a malej se zvrhnul ze židle. Takže místo zmrzky na kterou jsem měla chuť jsem dojedla studenou pizzu, našim dvěma čuňátkům k polití stačil džus, mezitím manžel hlídal děti aby neskočily do rybníka a pak jsme zmizeli po anglicku. A nikdo se na nás netvářil blbě, nebo jsem si toho prostě nestihla všimnout, protože je musíme neustále rovnat mezi sebou.