Proč si neudělat radost?

Noleno, souhlasím s Tebou. Považuji se za osobu zdravě šetrnou (ne lakomou, ne rozhazovačnou) a taky nevidím důvod, proč by si člověk nemohl pořídit něco hezkého, když na to má. Léta jsem studovala, makala a šetřila a nevím, proč bych se měla cítit provinile kvůli tomu, že jsem dětem koupila třeba něco pěkného na sebe.

My jsme na první dítě podědili trochu oblečení a lůžkoviny, jinak jsme kupovali všechno nové s tím, že to budeme mít na 3 děti. Kočárek nás stál se vším všudy cca 14 000, postýlka 2400, hypoalergenní matrace 1200, vanička 800, autosedačka 2800, přebalovací pult 600, látkové pleny i s kalhotkami kolem 8000, později ohrádka 1200, sporťák 7000. To vše děleno třemi vychází celkem slušně. Oblečení odhadnout nedokážu, tam jsem si často dělala radost. Skoro všechno jsem kupovala nové, ale děleno třemi to opět není žádná horentní suma. Co bude po třech dětech použitelné, to rozdám nebo prodám. A že jsem mohla oblečení pořídit levněji? No a co? Taky jsem ty peníze mohla třeba vrazit do cigaret nebo alkoholu.