Re: S jakou sobeckostí a nezájmem jste se setkali?

Teda Monty, teď jsi mě fakt nadzvedla. V listopadu 89 mi bylo čerstvých 35, takže se mi týká tvoje úžasná psychologická analýza padesátníků a padesátnic. Nasraná bývám, když mám konkrétní důvod, to snad můžu, připadám si víc vnímavější a hlavně živá, než leckterá mladá a perspektivní, usedlá teda ani náhodou (včetně mých známých vrstevníků a vrstevnic, kdy dovedeme blbnout a bavit se jako tydýti) a ztracená generace, tak to už je úplně mimo mísu. A tu změnu režimu jsme si teda určitě vychutnali víc, než tvoje dnešní generace třicátníků, protože jsme v tý pakárně žili a ta změna byla něco úžasnýho, to si zas ty ani představit nemůžeš. Co se týče podnikání, můj muž sice neměl kapitál, ale s chutí a odvahou se do toho podnikání ve svých 44 letech (v roce 94) pustil a i když se zpočátku nedařilo, byl rád, že vůbec může něco dělat samostatně, včetně vyžrání vlastních průserů, a ne držet hubu a krok. Takže jestli je něco smutnýho, tak tvoje hluboká úvaha, zrovna od tebe, s ohledem na tvoje názory, životní styl, přístup atd., mi tohle zevšeobecnění vzalo dech.A naší generaci teda vážně litovat nemusíš.