Lassie, tak pokud se vrátíme k onomu "poutu", už několikrát jsem tu psala, že hodně malé dítě (novorozenec - kojenec) je emocionálně hodně závislé na matce z toho důvodu, že si svoji separaci zkrátka ještě není schopné uvědomit. To dozrávání vědomí samostatnosti bych odhadla cca na 9 měsíců, stejně jako trvá nitroděložní vývoj. Takže pokud dám dvouměsíční dítě na hlídání s pocitem šíleného selhání, vynervovaná, plačící preventivně týden předem, dítě to VYCÍTÍ a odloučení snáší špatně. Pokud to beru v pohodě a nezavdám dítěti příčinu k pochybám, bude to pravděpodobně snášet lépe. Protože já jako matka jsem pro dítě prostě "mustr", jsem zrcadlo, ono samo ještě nemá možnost si něco uvědomovat nebo srovnávat prožitky - žádné totiž nemá. Je to něco na způsob přijímání rádiových vln. Podle mého to funguje. Syn už dávno není mimino, ale přesto velice citlivě reaguje na moje nálady a prožitky, někdy až absurdně - včera mi nechtěně přejel bosou nohu kolečkem židle a když jsem zařvala "jau!", vyskočil a začal se strašně omlouvat a prosit za odpuštění, i když se celkem houby stalo. On je zvyklý na to, že maminka je v pohodě a jakmile jenom maličko není, je jak barometr.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.