Re: Bulharsko, Burgas a okolí - jakou trasu?

Jo a ještě něco mě napadlo - hned za hranicemi Rumunska je potřeba koupit vinětu. Jenže jak člověk prostě nerozumí a neví, tak většinou hned za tou hranicí jsou cikáni, že vám tu vinětu prodají a blablabla. Tak vůbec nezastavovat, ale zajet k úplně první pumpě, kde mají ochranku, která mluví německy a i slovensky. Při první cestě jsme tam kupovali ty viněty a vloni už to tam nebylo. Řekli nám, kde přesně máme o kus dál zastavit a tu vinětu koupit. Jasně, že z toho má ten dotyčný kšeft, ale v takovým pidikamrlíčku to mají dobře vypsaný - i v češtině, aby ses mohla rozhodnout, co je pro Tebe výhodné. Všude jsme platili eurem /kurzy mají správně/, ale třeba v obchodě nebo na pumpách kartou. Tam si totiž koupíš nejen tu známku, ale musí si Tě zadat do počítače a chtějí doklad o koupi, ten nesmíš vyhodit. Na dálnici v Rumunsku se nám takhle stalo, že všechna auta byla svedena mimo dálnice, dálnice byla uzavřena normálně těmi ostnatými dráty, my byli vyjevení, co se děje, co chtějí. Policajti teda slušní, začali anglicky, pak německy, ale my pořád nevěděli, co chtějí. Bála jsem se, aby třeba z toho nebyli nervozní. Nebyli. Koukli na značky, a pak ukázali na vinětu na skle a prej - kasa, vytáhl z kapsy nějaký paragon a ukazoval na něj a vinětu. Tak mi došlo, že chce doklad o koupi. Nemohla jsem ho najít, jak jsem byla nervozní. Jen řekl OK, mrkal na děti a pak že mám hledat a odešel. Když jsem ho našla, vystoupila jsem z auta a koukala, kde je ten náš policajt, abych mu to ukázala, než jsem se rozkoukala, tak byl u nás, podíval se, řekl OK, česky - dobra cesta, mrknul na děti a udělal nám místo v projíždějící koloně, abychom mohli jet. Kontrolovali všechny cizince, ne jen nás.