Re: Co byste změnili v současném školství?

Já bych změnila koncepci tělocviku celkově.
Cílem by mělo být, podle mne, aby se mladá člověk naučil pohyb nějak samozřejmě zakomponovat do života. Pohyb je pro tělo důležitý, to je naprosto bez debat, a přiměřená pohybová aktivita může být účinnou prevencí před mnoha civilizačními onemocněními atd.
Tou důležitostí pohybu taky argumentují lidi, co chtějí, aby tělocvik dál zůstal povinnej, ALE ta současná forma tělesné výchovy prostě člověku do života nic nedá. Donutíme děcka jednou týdně hodinu běhat po oválu nebo plácat do míče, ale vyrostou a nic. Prostě toto není vedení k pohybu.
Jsou děti, co normálně sportují. Je to jejich koníček, mimo školu hrají fotbal, volejbal atd... Chodí na tréninky, sport je pro ně (a třeba pro celé rodiny, rodiče často sportují taky) přirozená součást života, prostě jejich koníček. Tyhle děti nemají s tělocvikem problém, je to prostě další hopsání, OK. Ale jeho absence by jim taky neuškodila. Jiný děti (a jejich rodiče) mají ale jiné koníčky a zájmy, nemají pravidelný sport... a hodinové běhání po oválu je otravuje, přežijou to, celkem otrava ale dobře, je to povinný, tak mají hodinu křepčení týdně, ALE to je pro ně konec sportu a vztahu k pohybu je to prostě nenaučí, jakmile skončí povinné tělocviky, skončí s pohybem ÚPLNĚ.
Chyba je dle mého v tom, že ta koncepce školního tělocviku spočívá jednak v hromadnosti a uniformitě (všichni běhají ovály, skáčou do písku nebo hrají vojebal) a jednak v odtrženosti od praxe (provozují se hlavně takové "akademické" sporty jako atletika, no ale to už člověk po opuetění školy nikdy nepotká, protože jaksi ovál či doskočiště běžně nemá...).
Já myslím, že zásadní věci by měly být:
1) nechat děcka vyzkoušet jiné spektrum sportů než klasická tělesná výchova na klasickém sportovním hřišti nabízí (aerobik, zdravotní TV - ten je v současném veřejném mínění tak nějak zařazen jako "ulejvání pro kriply" - ale ve skutečnosti nabízí aktivity, které mohou prospět každému, klidně základy sebeobrany, cyklistika, orienťák... COKOLI na co by se našlo vybavení/lidi a na co může pak dítě ve svém mimoškolním čase a dalším životě navázat)
2) nenutit všechny hromadně do stejných činností, ale umožnit jednotlivcům výběr a podpořit v tom, co dítě zaujme... a pak samozřejmě podporovat v doplňkových sportech, aby zátěž nebyla jednostranná

Technické naplnění výše zmíněného by bylo ale nemožné v současném "5.A. má tělocvik ve čtvrtek pátou hodinu", 6.A. v pondělí třetí hodinu", ale třeba kdyby byly na sportovní aktivity vyhrazeny nějaké hodiny a na konkrétním sportu by v daný čas byly děcka z různých tříd...

Já jsem fakt protrpěla tělocviky na ZŠ a SŠ (u mně navíc okořeněno tím, že někteří spolužáci měli možnost mi na TV dát sežrat to, že jsem jinde lepší). Naprostý obrat nastal na VŠ, kde jsem měla tu možnost vybrat si to, co bych chtěla dělat.
Jo a mimochodem, chodila jsem na zdravotní TV a bylo tam krásně vidět, jak lidi, co třeba i hodně sportují a pravidelně holdují konkrétnímu sportu, mají určité svalové skupiny naprosto oslabené (ochabnuté břišní svalstvo a z toho plynoucí problémy), nebo zkrácené svaly (vzadu na lýtkách atd. atd.) Myslím, že taková zdravotní TV sloužící jako revize stavu pohybové soustavy a třeba k tomu přidružená nějaká teorie by prospěla všem... vždyť záda má dneska v pr..li skoro každej.