Re: rozvod - svěření do společné péče

Taky si nemyslím, že by to byla dobrá cesta. Jednak si neumím představit, že by se to děti od někoho nedověděly - chtěla bych to být já, kdo jim to řekne, ne někdo cizí nebo třeba babička, která se prořekne...A taky bych nechtěla dětem lhát, to je o velkém zklamání důvěry... Ptala bych se, kdy už podle vás bude ta chvíle, že to unesou? Aby se totiž ze slova ROZVOD nestal strašák, pro dítě něco tak strašného, že to ani rodiče nechtějí říct - fantazie pak může vyplodit zcela šílené představy. Když píšeš, že se pro děti fakticky nic nezmění, tak někdy to rozcházející se manželé, kteří jsou ale zároveń dobrými rodiči,udělají tak, že svolají děti, společně jim řeknou, že se jako manželé rozvádějí (což například znamená: "Budeme žít každý zvlášť zde v tomto domě a společně se o vás budeme nadále starat") a popíší, co bude následovat- ve vašem případě vlatně žádná výrazná změna. Trpělivě musíte zodpovídat otázky dětí, zvládnout, že to opláčí (což je přirozené!!!). Děti si to musejí po svém přebrat a získat důvěru, že tu změnu zvládnou spolu s vámi, tzn. musejí si ji umět představit v reálu jako něco, co zapadá do toho, co je pro ně "normální" (chodit s tátou zvlášť, s mámou zvlášt,u vás je to asi něco, co už stejně funguje).