Po příletu do Limy (Peru) jsem vybrala z Lonely Planet nějaký levný hotel, byla už noc a my pekelně unavení. Taxikář nás vysadil před podivným domem, hotel tam byl, koukali na nás divně, ale ubytovali nás - místo pokojů prapodivné dřevěné kóje, bez oken, jen takové díry, za prknem další kóje. Řekli jsme si, že tu jednu noc přežijeme. To bylo vzrůšo. Ukázalo se, že to tam fungovalo jako hodinový hotel - v těch kójích vedle nás se za noc vystřídalo lidí

. My se báli jen promluvit, zamkli se a snažili se předstírat spánek - doteď na tu veselou noc s manželem vzpomínáme.
Jiný extrém byl, když jsme s 6ti měsíčním dítětem byli v Egyptě, v 5* hotelu - ubytování krásné, jenže - večer vedle nás začala dětská diskotéka, pokračovala dospělá a do rána tam v prázdném baru hrála hlasitá dunivá hudba (já nevyspalá, kojila jsem a dítě bylo velmi nespavé, já podrážděná - několikrát jsem je žádala, ať to vypnou, nevypli - tak jsem jim nakonec vytrhla dráty z reprobeden, asi ve 3 h. ráno - neustálé dunění basů udělá z nevyspalého člověka zvěř - když si to opravili, tak jsem udělala scénu a přidělili mi zvláštní pokoj, asi pro zaměstnance, kde byl konečně klid a kde jsem několik nocí s malou spala - manželovi ten rámus nevadil, zůstal kde byl a já byla za hysterku, všude měli plno, tak nás nemohli jinak přestěhovat). Od té doby již nikdy do resortu a pokud řešíme ubytování, tak se předem ptám na diskotéky apod.
A jindy jsme si s kamarády pronajali chalupu (Maršov, kousek od Slavonic) - z fotek to nebylo vidět, ale ten barák byl pekelný - všude plíseň (chytře schovaná za obývací stěnou), kamarádce se spustila alergie jen tam vlezla, takže nakonec spala ve stanu. Dům, který měl být na samotě, byl ve skutečnosti dvojdomem a přes plot nás neustále pozorovali bedliví leč velmi nepřátelští sousedi. Ale jinak jsme si to užili, okolí je krásné.
V danou chvíli to člověka pěkně naštve, ale za pár let už to není tak silné a aspoň je na co vzpomínat (a každá zkušenost dobrá) ...