Re: Matky rivalky

Já mám takovou kamarádku, co si pořád dokazuje, jak jsou její děti skvělé a kolik toho umí oproti ostatním dětem. Měly jsme spolu na to téma dva vážné rozhovory, po kterých výrazně svoje hlášky a chlubení omezila, ale stejně když má svůj den, tak je na zabití. Řeší naprosto každou blbost. Když její dítě jde na jinou stranu než ostatní děti, hned mi pyšně oznamuje, jak je samostatné, že se narozdíl od mé dcery nedrží ostatních a nenapodobuje. Když se rozběhne, hned povídá o tom, jak je její dítě energické, pořád pobíhá, narozdíl od mé dcery, která celou dobu hlídání byla jen u ní, pomáhala jí a povídala si s ní (ona je "taková bez vlastních nápadů a samostatnosti"). Z jakékoliv běžné činnosti svých dětí udělá úžasný výkon a trvalou vlastnost (vůbec už nevidí, že za chvíli lítají moje děti a ty její čumákujou a nudí se, a pořád se to mění, že jsou ty děti víceméně nastejno). Občas jí to vrátím a okomentuju výkon své dcery tak, že pak celý den už vítězné komentáře nedělá. Ale spíš ji otráveně upozorňuju na to, že přehání a že to je nepříjemné. Ona je přesně ten typ, co mi posílal sms, že její děti právě udělaly to a to, a nechápe, co je na tom divného (a proč to nechci), že to tak dělá i s další kamarádkou. Ta další kamarádka je stejně cáklá jako ona a když ji náhodou potkám, tak hned v první větě řekne, že její holky umí něco, co děti druhé kamarádky ne. Nevadí mi, když mi nějaká matka nadšeně oznámí, co její dítě umí, ale musí to odpovídat situaci, náladě, místu, tématu rozhovoru apod. Moc kamarádek na společné trávení času s dětmi nemám, takže se snažím vydržet, ale leze mi to na nervy neskutečně. Jinak je kamarádka docela normální.