Re: Odstavování - jak to vaši prckové zvládli?

hexinko,
ani jedno z mých dětí se nedalo odstavit postupně, totálně veškeré příkrmy bojkotovali.
Syna jsem odstavila v 18 měsících a to tak, že jsem ho dala ke své mamince a já byla sice tam, ale jela jsem pryč z baráku. Protože jak mě cítil, děsně vyváděl.
Od babičky si vzal vodu a v noci ještě jednou a bylo po kojení.

Dceru jsem kojila do 23 měsíců a dlouho se odhodlávala přestat, protože se kojila fakt hodně, ale hlavně v noci a já byla už totálně psychicky i fyzicky vyčerpaná. Byla už několikrát přes den odstavená, ale vždy když byla nemocná začala odmítat jídlo a plně jsme se rozkojili.
Slibovala jsem si od toho hlavně to, že dcerka bude lépe spát.
Vzhledem k tomu, že je dost temperamentní očekávala jsem šílené scény. Nakonec jsem se 1.ledna rozhodla (a hlavně musíš být rozhodlá ty v hlavě, ne že tlačí okolí.. atd..) a už jsem jí prostě nedala.
Přes den si to nechala vysvětlit, večer se uřvala, v noci ještě 2x řvala.. ale očekávala jsem mnohem větší scény, takže jsme byly obě mile překvapeny.
Bohužel já to taky snášela hůř, tím že byla takměr plně kojená a já mám dost velká prsa.. měla jsem mléko ještě cca 14 dní a prsa mě fakt dost bolely, protože byly jak balony.. :(
odstříkávat mi nikdy moc nešlo.. ani jsem moc nechtěla, aby se o to víc mléko netvořilo.. už jsem si říkala, že si budu muset zajít k dr pro léky na zastavení laktace... ale nakonec se to po cca 14 dnech srovnalo a do měsíce mléko vymizelo úplně.

V pondělí jdu na indukci s naším nejmladším a kojit bych chtěla pokud to fyzicky zvládnu zase tak do dvou - protože já jsem astmatik, syn to zdědil po mě, dcera měla problémy už při narození, ale tím, že jsem ji dlouho kojila nebývá teď vůbec nemocná.