Kdy budou děti rády, že máma "vypadla z domu"?

Mám dva 12,5 leté syny. Už pár let mi kolegyně v práci říkají "počkej, už to přijde, a budou rádi, že jsi odešla na pár hodin pryč"... dneska jsem byla od čtyř do sedmi s kamarádkou na kafi, kluci byli doma s dědou, celé odpoledne se koupali v bazénu, děda jim k večeři ugriloval maso a přesto jsem měla smsku "mami, kdy už přijedeš".... a po návratu mě vítali, jak kdyby mě sto let neviděli. Takže si stále dělám výčitky, když někam jdu a snažím se co nejdříve vrátit. Jenže jsem rozvedená a občas bych potřebovala společnost někoho jiného bez svých výčitek, že děti mě čekají.
Kdy Vaše děti začaly být rády, že jste s domu (bytu) pryč?