Re: Přítel nemusí mého syna

Chápu tě a soucítím stebou.
Já mám druhého manžela a dvě děti s prvním.
Situaci jsem vyřešila tak, že od začátku od nynějšího muže žádné otcovské výkony neočekávám. Děti tátu mají, stará se o ně a má je rád. Takže jsem čekala jen vzájemný respekt, popř. přátelské vzrahy, to se splnilo, mají se vzájemně rádi, zásadnější třecí plochy nejsou.
Manžel se o děti postará, když je potřeba, dává dárky, pomáhá s učením, když jsem byla nemocná, chodil s dětmi na výlety atd., ale jako otec se nechová a já jsem docela ráda. Chová se k dětem nejspíš jako o hodně starší brácha.
Co potřebují jim platíme s jejich otcem, ale asi kdybych potřebovala, pomohl by, nevím, ještě jsme tuhle situaci nezažili.
Vlastní dítě nemáme, ale pokud by přišlo, kdo ví, jak by to vypadalo? Obávám se, že by rozdíly dělal a pokud ano, JÁ bych je nedělala, pokud by muž upřednostňoval vlastní dítě, o to víc bych se já věnovala "prvním dětem" (např. ty se starej o mimino, já jdu s dětmi do kina).
Já bych asi na tvém místě nic nečekala a synovi se o to víc věnovala sama. Přítel není jeho táta a ani jeho tátou být nechce, tak asi je nejlepší tu situaci akceptovat jak je.