Re: Těžké, ale spokojené časy

jj, když jsme šli s mužem (tehdy ještě svobodní) do prvního pronájmu, já v zápětí přišla o práci, on pracoval za málo a ještě mu pan podnikatel občas zapoměl výplatu poslat..... zprvu jsem se ofrňovala nad zásobami od tchyně /vajíčka, cibule, brambory, okurky/, pak ale tvořily podstatnou část našeho jídelníčku, pamatuju se že jsem měla narozky a moje dvě nej kámošky přijely a protože tak nějak trochu věděly o naší situaci, dostala jsem od nich pytle s těstovinama, konzervy s tuňákem a sklenice marmelády...... zlatý holky. Jenže tenkrát jsme se bývali fakt najedli i té lásky bo jsme byli sami dva a měli jsme jí hodně.
Když tenhle stav nastal podruhé - to jsem byla na RD a manžel změnil práci a o dost klesl v penězích a mě přestala chodit mateřská z podniku a začala rodičovská.....ojoj, to byl propad. Neveselý. Do toho moje blues a hormonální výkyvy..... no "happy" jsem se necítila.