Sašo, co to, co běžně nestíháš?
Tady jsem totiž trochu Herodes-ka, přesto děti chyběly a nervy jsem měla šílený. S prarodiči týden u moře, pak pár dní doma, teď odmítly jen s námi na chatu (tady je bazén a byli tu ten týden kamarádi, co konečně odjeli - tam nemají nikoho, tudíž program nutný) a já MUSELA vypadnout. Poprosila jsem mamču, jestli ustojí dát dětem jídlo (v základu nic jiného není nutné, jsou docela velcí).... a sice neklidně, ale odjeli jsme.
První dva dny jsem jen spala a jedla. Pak jsem se konečně dala dohromady, posekali jsme trávu v širém okolí, chata vygruntovaná, máme program, kde co zkoukneme, 4 dny a jsem jak znovuzrozená. Prďolové jsou po večeři, odehráli jsme dvě kola šílené hry... Proroctví (kdo zná, tak ví, že dvě kola = celý den), teď mají 2 hodiny pohody u svých PC strojů a já jsem tady.
Byt jsem uklidila, kytky zalitý... se psem jsme se prošli...
Kdybych takhle opečovávaně získala 3 týdny: došla bych si k lékařům, co odkládám (pokud nemají dovolenou), oční, gynekologie - nic moc zábava, nutné, zubař.
Pak bych asi obvolala pár aktuálně bezdětných kamarádek (děti na táborech), co mne uvítají naprosto nadšeně a budou čučet, jak jsem ztloustla

)
Nějaké kafe v kavárně, to jsem nezažila asi 2 roky - naposledy na dovolené, péče o tělo, třeba masáží, nebo na plavečáku.
A když by nebyly prachy.... Prostě bych šla do lesa, nebo si projít Prahu (bydlíme blízko). Šla bych asi ráno, nemám ráda místa narvaný lidmi, ... jen tak se courat. To už jsem neudělala moc dlouho.
Pak je potřeba vymalovat WC, přešít záclony, zkrátit několikery kalhoty a koupila jsem si látku na sukni. Smutno bude stejně o tom žádná, ale třeba ne v jednom kuse, tolik knížek je v knihovnách, co na ně není čas, v kině nové filmy....
Tak to nějak přežij a pokud si to trochu užiješ, tím líp.