Re: Detska chirurgie v Thomayer. nemocnici

Enko, tak to mají holky společné. Ono já to fakt obrečela vydatně když jsem ji měla nechat v Brně samotnou a odjet v noci domů-i loučit se s ní u výtahu na sály... hrozilo u ní ochrnutí ručky... Pak ji vidět další den na JIPU se mnou fakt zamávalo strašně... Ale je fakt, že mi přijde, že tím vším tak nějak hodně dospěla... a i přiznávám se, že mě potěšilo, že se umí chovat, že si ji sestřičky chválí... Snad už je opravdu to nejhorší za námi. Vám přeju, ať u ní můžeš být na židli. Pokud ale spí dobře, tak bych se nebála odejít večer po jejím usnutí a ráno brzy hned za ní zase přijít. Dnes mi říkala ta holčina, co ji má M. na pokoji, že ze včera na dnes tam měla dvouletou holčičku a že ji v noci dávala na záchod... a že to ta malá zvládla úplně vpohodě. Večer ji uspala maminka s tatínkem a ráno o půl šesté už tam zase seděli... Po narkóze bude spavější- to mi říkala dnes sestra, že za M. máme přijít až odpoledne, že pár hodin uričtě bude vyspávat a možná bude i ještě odpoledne ospalá. Opravdu to ty děti snáší často líp než my maminky