Re: Jak mám uklidnit toho svýho mužskýho?

Člověk a ani ty nikdy nevíš, jak zareaguješ!
Myslím, že člověk nedokáže převídat absolutně vůbec, jak v tu či onu chvíli zareaguje. Faktem je, že chlapi jsou většinou rozvážnější či jak to říct a pak se často sesypou.
Jednou jsme byli u nehody - manžel aute, vytlačil ze silnice svoji ženu(předjížděl ji)a ona měla v autě dítě v sedačce. Auto se x-krát přetočilo... Lidi tam stáli u aut a hleděli. Asi 3 chlapi se okamžitě rozeběhli bez uvažování proč to auto dýmí a auto přetočili... já volala rychlou. Táta dítěte a manžel ženy se zhroutil u auta a ostatní opravdu jen zítrali příp. brečeli... taky by se mohl někdo najít, kdo by řekl, proč neběžel pomáhat, i když beru, že je to jasně situace jiná.
A taky můžu posloužit vlastním případem. Kdy jsme přijeli k babičce a asi 5 minut po příjezdu a po obědě naše dcerka slítla ze stromu a začala tak strašlivě plakat, že se mi fakt zastavilo srdce... Běžela jsem za ní, celá jsem se třepala; nevěděla jsem jak ji zvednout, celou ručičku měla divně zkroucenou, loket úplně fuč... pak jsem ji v podivném stavu usadila do auta, hodila batoh do auta; moje maminka sedla vedle mě. Až asi po 5 km mi došlo, že nevím, kde jsem nechala mladší dvouletou dcerku a že tam zůstala stará 83 letá babička sotva pohyblivá se 4 dětmi úplně sama... Prostě zkrat a bylo. TAkže jsme naháněli moji sestru a švagra, aby přijeli... Z rychlé jsem volala manželovi a jeho první reakce byla ať jsem hlavně v klidu, uklidňoval dcerku... a pak se mi přiznal, že celou noc se třásl a nemohl usnout, a to ji neviděl! Prostě člověk nikdy neví, jak se zachová, jak zareaguje.