Re: Jak se smířit s tím, co je otec mého dítěte zač?

máme dítě z kojeňáku. Jeho rodiče téměř neznáme, maminku jsme viděli jednou, je nezodpovědná, neschopná, nespolehlivá,... ale hodná.
otec je neznámý, víme jen křestní jméno a pár ne zrovna lichotivých maličkostí.

a našeho mrňouska máme rádi a je prostě náš, a to má geny jen po svých "příšerných" rodičích a náš "perfektní" gen nemá ani jediný.

vyrovnej se s tím hlavně co nejrychleji, protože ten malý za to nemůže, můžou za to rodiče, v tvým případě za to můžeš hlavně ty :) takže se vyrovnej sama se sebou a hotovo, jo?

kdybych se měla bát toho, že geny převálcují výchovu, tak bych asi do "cizího" dítěte neměla odvahu, ale já naopak věřím tomu, že výchova udělá moc a moc, a je to poznat už teď, zatím pomalounku odbouráváme vliv kojeňáku a absence matky v prvních letech života a malý je hodný a poslušný (asi jako ostatní tříletý děti, takže téměř vůbec )