Nedávno tu, tuším, Limai, zakládala diskusi na téma lehce zpožděného vývoje jejího mrněte.
Mám týž problém - synovi byl před pár dny rok a stále se jen plazí. Nesedí, neleze, jen si kleká u svého lehátka.
Hypotonie trupu a hypertonie dolních končetin, z nichž jednu preferuje při lezení. Cvičíme Vojtu na posílení zad, ale pokroky jsou pomalé. Nožkama neustále kope, kdykoli a do čehokoli.
Ano, psaly jste tu, že to není nic alarmujícího a lze to dohnat.
Mě však zajímá - u vás, jejichž děti se také rozlezly a seděly až po roce, JAK TO BYLO S VÝVOJEM ŘEČI A DOVEDNOSTMI?
Syn totiž ještě neumí ani paci paci(s pomocí ano), tááák je veliký, neumí si posílat míček, u prohlížení knížky vydrží tak 2 minuty...prostě si hraje sám a nijak nereaguje na snahu se do jeho hry zapojit.
Ano, je nadšený, když jsem s ním na zemi či na dece a neustále by mě přelézal, škubal vlasy, láskyplně kousal do obličeje, ale "vytvářet hodnoty" 

 , to teda ne.
Totéž řeč - neuroložka je celá pryč, že neumí zdvojovat slabiky - neříká ba-ba, ma-ma, nic. Jen umí HAM už půl roku a ví, co to znamená.
Měly jste některá něco podobného?
Podotýkám, že jsem s miminem prakticky nepřetržitě - nikdy nebyl beze mě déle než dvě hodiny, a to asi 3x v životě, mluvím na něj zpívám, často je ve společnosti jiných lidí - málokdy jiných dětí...