Re: Survive - video z Auschwitz

už jsem nechtěla přispívat, ale nedalo mi to.
Nemyslím si, že cokoliv v dějinách 20. (21.) století by bylo srovnatelné s událostmi v Osvětimi a dalších místech. Nelze to srovnávat ani s teroristickým útokem, ani s bitvou u Stalingradu.
Autoři videa prostě vyjádřili - "Vy jste nás chtěli vyhubit, zničit všechny Židy (nejen je) a ono se vám to nepovedlo. Podívejte, jsme tady, a je nás více než v roce 45, já zde oslavuji pokračování svého života." - tohle za tím vidím já (nevím, zda to tak cítili i autoři videa).
Od včera jsem dost o tom videu přemýšlela a uvědomila jsem si, že kdyby tam zabili moje děti, asi bych to takhle necítila.
Psala jsem, že jsem neznala nikoho z předků, kteří byli v Osvětimi. Znala jsem ale jednoho rodinného přítele, kterému tam zavraždili celou rodinu včetně dvou malých dětí. Po válce se rozhodl, že pro jistotu již s Němci nebude žít na tomtéž kontinentě, vystěhoval se do Ameriky, znovu se oženil (s naší vzdálenější příbuznou), měl děti, má vnoučata. Jezdil pravidelně do ČR. Umím si představit, že on, kdyby ještě žil, by též byl schopen vzít svá 4 vnoučata a přidat se k tomu tanci, byl to velký optimista a milovník života. A měl ten pocit - nedokázali jste to, já jsem tu a žiju dál, mluvil o tom, ale k Němcům - svým současníkům necítil zášť, německy mluvil stejně dobře jako česky, anglicky a španělsky.
Zároveň ale musím napsat, že ne každý, koho se to týká musí sdílet stejný názor a z diskuse pod videem vyplývá, že také nesdílí. Proto by se nikdy nemělo jednat o masovou nebo dokonce komerční akci, ale pouze a jen o vyjádření jednotlivce.