, dělám co se dá věř mi. Právě to, že jíst se musí stylem dojít na wc to já přesně dělám. I tak je jídlo pro dceru nepříjemné. Mám nejlepší kámošku specialistku přes problémy s jídlem- je to psycholožka- vidíme se velmi často a ona dělá ještě větší seky než já, protože její syn taky nežere a to ani neblije. radu pro mě nemá jen vyděržaj pijoněr. Tady jde o tu pravidelnost, která je u těchto dětí nutná. Jinak bych klidně dceru nechala ať sní večer guláš se šesti a jde spát, kaloricky by to bylo pořád víc, než za celej den naďobá v malých porcích akorát bez toho refluxu by to nevyblila. Proto píšu, že je to začarovanej kruh. A taky jsme zkusili nenutit a nedělat nic, kašlat na to, jednu dobu jsem z toho byla tak hotová, že jsem jakoby rezignovala a vyprdla se na všechno jídlo- byla to cesta do pekel a do váhového úbytku. To si ´moc nemůžeme dovolit. Dcera nejí ani ve společnosti dětí, kdy je relaxovaná, nejí na návštěvách, nejí když je beze mě, nejí v restauracích.
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město
Vánoční trhy v KuksuTrutnov
Frozen 1&2Ústí nad Labem Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.