Re: Absurdní šetrnost

Doma jsme co do šetrnosti docela sladění, ale hned jsem si musela vzpomenout na svou nízkopříjmovou sousedku. Teď půjde do práce po RD, ona prodavačka, manžel popelář. Pořád si stěžuje, jak je banky ožebračují. Když si brali hypotéku, nenapadlo je zeptat se, proč je úrok u jednoleté fixace nejvýhodnější, prostě podepsali smlouvu a za rok se divili, jak se jim splátka zvedla. Nemají pojištěnou domácnost, ale chlapeček si ven přinese pokaždé jiné šuntové autíčko made in china. Tuhle dostal auto na dálkové ovládání, ale jezdilo moc rychle, tak mu maminka musela koupit ještě jedno, přece ho nenechá zničit drahé autíčko za 700. Tu a tam Happy Meal v mekáči... Studuje všechny letáky a podle toho objíždějí markety (starým pežotem se slušnou spotřebou), nedávno naběhla do Lidlu, že tam mají dětské oblečení, a nakoupila na kloučka několikero velikostí dopředu. Snažila jsem se jí vysvětlit, že nemá smysl kupovat vel. 116, když má kluk něco přes 90cm, že jí ty peníze zbytečně leží ve skříni a zabírají místo v malém bytě. Jenže ono je to výhodné, tak ona to nakoupí, nevěří mi, že pyžama za 100 budou mít v Lidlu vždycky a že houby ušetří, protože až bude mít chlapeček 116 čísel, ne že nebude muset už to pyžamo kupovat, ale bude mu kupovat pyžamo 136... . A velmi často si ráda dloubne "no jo, když vy na to máte!" (např. na to pojištění domácnosti, úsporné žárovky a tak). No a pak je člověk vidí, jak si na balkoně montují nový satelit, a pak je potká na chodbě, jak jdou zaplatit nějaké TV kanály, aby mohl mít klučina nonstop pohádky... Jinak na sobě šetří solidně, to jo, je při těle, tak nejspíš rezignovala.

Prostě šetří na špatných místech. Naštěstí jsou v tom jako rodina docela sladění a nedloubají do sebe na vzájem, ale do jiných . Já jí na to ovšem zvysoka kašlu, klidně jí odpovídám, že ji nikdo nenutil, aby se vyučila prodavačkou, nikdo nenutil jejího muže skončit základním vzděláním, že synáček milion autíček ani nonstop pohádky nepotřebuje. Bohužel naši synové spolu docela kamarádí a hřiště u domu je široko daleko jediné, kam nepaří slunko, takže to občas "musím" snášet. Ale zvládám to max. tak jednou do týdne.