Ahoj, potřebovala bych znát váš názor, popř. zkušenost, pokud to není trapné:
Mám kamarádku, jejíž manžel s ní je přes 10 let. Byla a je jeho první dlouhodobá známost (od jeho 29 let) - co bylo předtím, první sexuální zkušenosti atp. z něj nikdy nevyrazila.
Zpočátku spolu spali cca 1x týdně a postupně to vyústilo v absolutní celibát mezi oběma. Nespali spolu 4 roky!
Mezitím si "uměle" pořídili dítě (neptejte se proč, já to taky nechápu), s nímž je holka nyní doma.
Manžel se stará, zajišťuje, je báječný kamarád, rozumí si snad i telepaticky, stejné zájmy, koníčky, názory..., ale od té doby, co mají mimino (13 měsíců - rodily jsme chvíli po sobě), je věčně pryč, neustále jezdí na služebky a jednání s mládenečkem jak z cukru, kamarádí se s podobnými "sladkými" typy, ale staršími (často ženatými) a (cituji) "padá na pr.el" před slečnami kolem 18-20 let a začal manželku zanedbávat i po stránce komunikační, tj. prakticky se nevyskytuje doma, a pokud ano, je v hospodě nebo v pracovně a nebaví se s ní.
Do porodu jsme jezdívali společně na výlety, hrady, zámky, občas dovolená, oni jezdili a cestovali i sami (je to jejich koníček), hráli karty, kulečník...jako my, nicméně všechny ty drobnosti, proč s ním zůstávala i bez sexu, jsou nyní pryč.
Zbylo jí vytoužené mimino-batole s nímž bydlí v baráku jeho rodičů (ti naštěstí bydlí jinde), několik koček a oči pro pláč, jelikož dané situaci nerozumí.
Vždycky to bylo skvělé, optimistické, extrovertní stvoření, takže o situaci doposud žertuje, ale je žalostné na ni koukat.

Nevím, jestli to není moc chaotické, ale můžete mi, prosím, napsat, co to může být, popř., co s tím?
Je to jenom reakce na dítě, které je vždy krize, zvl. po mnoha letech svobody? Milenka? Milenec?