Evelyn, to je přeci jedno...
Nereagovala jsem, že bys oslovila konkrétně mne, prostě ... jsme v obýváku nezakotvili. Ale pravda je, že v prvním bytě ano, to jsme tam měli stůl a židle jídelní a vecpat někoho do kuchyně znamenalo asi do mrazáku.
Pak jsme se nastěhovali do domu s kuchyní takové velikosti, že se do ní vešel jídelní stůl, židle, leccos jiného a protože hodně vaříme, i malá televize.
V obýváku zakotvila sedačka, nepohodlný (nízký) konferenčák a velká televize, mj. i piáno... tam je věcí

)... když chceme vidět dobrý film na domácím kinu - tak tam. Ale třeba jsem nerada, když tam rodinka baští... cokoliv, protože když děti vylejou kolu, tak to drbu z koberce (koberečku.. ale trefí se vždycky).. možná je to tím. ŽE máme obývák jak parádní místnost k zlosti..
Ale i ty návštěvy se odmítaly přesunovat, až byl obývák takřka odepsán

) a už jsme si tak zvykli, i přátelé, že oddělovat netřeba, ani to nejde....
My jsme takoví, že když je návštěva čekaná a většinou jde o blízkou rodinu nebo přátele, se kterýma se roky známe, tak vlastně stejně pro ně pečeme, vaříme atd. Oni pro nás třeba grilujou.
A my vaříme to, co se jí ... teď hned. Koblihy například... ty nejdou nasmažit "navečer". PROSTĚ ŽIJEME TAKHLE.
Mám kamarádky, co napečou úžasný dorty, když nás čekají a sedíme v jejich krásným, zabydleným a příjemným obýváku. Nejsem schopná posoudit, čím to vlastně je, nebo kde to vzniká. Možná je to tím, že tady je obývák vlastně místnost do L od kuchyně nebo proto.
ALE KOMUKOLIV KDO PLÁNUJE OBÝVÁK PROPOJENÝ NEBO ODDĚLENÝ, poradím tohle opravdu řešit. Obývák je místnost, ve které se žije (pokud to není ten aktuálně náš)