22měsíční likvidátor

potřebuju se vykecat, zrovna nikdo nejni po ruce..
Náš malý "likvidátor", jak ho zcela trefně přezdívá manžel je dosti živé dítko. Jsem tomu sice ráda, ale to co předvádí v poslední době je teda nad moje chápání a pomalu i síly. Popíšu vám včerejší nakupování sedací soupravy. Neprozřetelně jsem nebrala golfky, neb na nich odmítá sedět, vzteká se, vylézá i když je přikurtovaný a neustále volá "ťapíííí". Jen co jsme vlezli do obchodu s nábytkem začal horor. Lítal jako ztřeštěná myš sem a tam(fakt utíká, ne že chodí), tu chtěl lézt po skřínce, tu po stolku, támhle po sedačce, dekorační předměty mezi nábytkem bral rychlostí blesku, veškeré stojací lampičky byli jeho vzala jsem ho za ruku, nechtěl, jak jinak, je přece děsně samostatný...ruku se snažil neustále vytrhnout, když to nešlo vložil do toho vzdor formou zavěšení se na ruku a tahání na druhou stranu, než jsem potřebovala jít já, do toho řval jak turek vod vokurek ve snaze zklidnění jsem se snažila ho vzít na koně, skončilo to pár vyškubanýma vlasama, vytahanýma ušima a jeho korucením tak, že jsem to pak vzdala, aby mi ještě neupad na zem...v náručí jsem se taktéž nechytala, to kopal a mlátil s sebou jako šílenec a bála jsem se, že jeho ještě nenarozená sestřička bude na placičku dřív, než opustí bezpečí břicha . Znám tyhle jeho vztekací stavy-ovšem to co předváděl včera teda dostalo i mne, nezabíralo nic, konejšení, slibování, ani přísnost...Od tatíčka jsem si pouze vysloužila obvinění, že jsem na něj moc měkká, že jsem ho včas neplácala a teď už je na nějakou výchovu pozdě... Fakt jsem ho nakonec musela za děsnýho řevu odvlíknout do auta, aby se uklidnil. Pokus číslo dvě v druhém obchodu proběhl podobně, vzdali jsme to. Sedačku jsme nevybrali. Příště pojedeme s golfama a mlaďocha tam "přivážeme" a snad něco ve větším klidu vybereme..
Tak jsem vám nad tím doma uvažovala a pomalu se děsím jak zvládnu malého "likvidátora" po narození sestřičky, které nastane poměrně brzy a potřebovala bych slyšet pár hezkých slov, něco ve stylu: to je věkem, to určitě přejde , bude zase líp, máme to tak podobně...to člověku dodá vždy elánu do další akce...
tak prosím, vaše podobné zážitky?