Re: Radikální řez

Je mi 22. Mám podobný vztah jako ty (on 29). Jsme spolu od mých 16ti let. Vztah nebyl vždy ideal, pak se ale ustálil, bydleli jsme v 3+1 s jeho rodiči (na palici!!), já nám sehnala pronájem a odešli jsme. Poslední dva roky jsem dost mluvila o dětech, rodině (svou nemám) a tak.. k ničemu se neměl. Chtěla jsem začít řešit bydlení a netahat se po pronájmech - opět se k ničemu neměl. 2-3x týdně byl v hospodě, závazky ho děsily. Dva roky (možná i krapet dýl) jsem to vydržela. Pak ruply nervy (přiznávám - podmět mi dal jiný muž), já se sbalila, vrátila klíč a šla. Byli jsme od sebe pět měsíců. První tři týdny se kasal, jak mu nechybím, jak je šťastný, zbytek toho času ale strávil usilováním o mě a každý den mi dokazoval, jak se změnil a jak mu na nás záleží. Teď jsem zpět. Plánujeme rodinu a vybíráme si byt. A já vím, že kdybych tehdy neodešla, možná by taky takhle dospěl, ale trvalo by to mnohem dýl. Za mě tedy - u nás to smysl mělo. (A taky přiznávám, že za těch pět měsíců jsem se nechovala jako svatoušek).

Dopřej vám čas. Udělala jsi dobře. Tvé předchozí téma si pamatuji a za mě - buď vám to prospěje a bude happyend a nebo zjistíte, že je vám vlastně bez zebe fajn. Každopádně se ti tím otevřou jiné, nové dveře.