Re: Dítě u mámy v posteli

Noo, dokud jsem nemela druhe dite, hrde jsem hlasila, ze dite v posteli nikdy. Syn s nami nespal, nechtel, potreboval postylku vedle nasi, ale chtel byt sam. Dcera nas vylecila, v porodnici se nastehovala ke mne pod perinu a uz tam zustala. Jak rostla, posunovala jsem hranici veku, kdy uz ji vystrnadim. Zaver? Je ji skoro roka a pul a i kdyz uz nekdy spi ve sve postylce, kterou ma prirazenou k nasi, rano se stejne probudim a dite mi visi u prsa a ja spim Uz to neresim, pockam, vsak ona jednou pusti prso a sama se odebere do te sve postele.Jeji stastny smich, kdyz ji vecer vytahnu z te jeji postele a supnu ji k sobe, mi za to stoji. Ona uz dobre vi, ze jeji misto na spani je vedle a prijde mi, ze si kazde spolecne stravene noci vazi a uz ji nebere jako samozrejmost.
Takze za mne - dite v posteli do te doby, dokud to matce a otci nevadi natolik, ze by to resili.