Re: Dokážete si představit třeba svatbu manželovy dcery z prvního manželství?

Já si na základě vlastní zkušenosti hlavně myslím, že před realitou stejně člověk nezdrhne a pro duševní pohodu je nakonec nejlepší je prostě UZNAT, že když jsem si za partnera zvolil někoho s minulostí (tj. exkou a dítětem/dětmi), že holt nemůžu ten vztah stavět "na zelené louce" . Nám se osvědčilo nepštrosit a prostě se navzájem uznávat: prostě ex je (navždy) MATKA dcery mého přítele a to, že má přítel se svou dcerou dobré a s ex zdvořilé vztahy naopak považuji za PLUS (vypovídá to o jeho zralosti, jen hysterická a nevyrovnaná osobnost se stále zmítá v nějaké nedořešené minulosti ). Nevyhledáváme se, nejsme masochisti, ale při náhodném setkání nepřecházíme ulici, nýbrž se zdvořile pozdravíme. Nemám ani problém, aby se přítel s ex třeba setkal (v nějaké organizační záležitosti kolem dcery) v našem bytě...a stejně to má nastavené i on.

Důležité je VNITŘNĚ se pozitivně naladit (jakkoli je to zpočátku těžké ) na ty "vetřelkyně a vetřelce" do našeho vysněného života (a to i - a zejména - v případě, že ony "prudí", protože se přes nás prostě přenést NEDOKÁŽOU). Vlídný klid a vstřícnost je základem úspěchu, protože i přítel (je to přece CHLAP, a chlapi mají ze všeho nejradši "klid" a "vyřešíno" ) to oceňuje a pozitivně se to odráží na NAŠEM vztahu.