Sušenka za 100 000,-

Dnes jsem s jedním svým známým vysokoškolákem - studentem - vedla zábavný rozhovor na téma: Jak někdo může být tak blbý a koupit si oblek (šaty) za 80 000, když mu přece musí být jasné, že cena takového zboží je značně nadhodnocena. Můj naivní názor je ten, že ač bych byla milionářka, nekupovala bych věci, za něž by obchodník chtěl mnohonásobně víc, než je výrobní cena ( materiál, práce, originalita).
Bylo mi řečeno, že jsem mírně mimo. Tajemství úspěšného obchodu totiž spočívá právě v tom - jak přesvědčit zákazníka, aby si koupil značně nadhodnocenou věc. O.k, ale ať mi nikdo netvrdí, že se skutečně inteligentní člověk nechá takto zmanipulovat... A pokud ne, spočívá tedy tajemství úspěšného obchodníka v oblbování a manipulaci lidí, jejichž IQ takové jednání umožňuje?
Jako příklad mi byl uložen úkol k zamyšlení: Jak přesvědčit zákazníka, aby koupil ode mě sušenku za 100 000,-kč, přestože vedle v obchodě je k mání za 5,-. Sušenka je ale jen symbol. Může jít i o jiný produkt, službu, atd. Začala jsem vyjmenovávat věci jako - kvalitní suroviny,
ruční výroba, originální design... V tom to ale prý není. Jediná další myšlenka, kterou můj unavený mozek matky na RD vyprodukoval, je tvrdit, že to teda sušenka vůbec není - nazvat to jinak.
Buďto jsem naprosto obchodně nenadaná, nebo je něco prohnilého ve státě Dánském (totiž v systému světové "výroby" peněz).
Co vy na to???