Re: zkažená dovolená

Tlak v rodině bývá fakt veliký. Vzpomínám si, jak tchýně toužila, aby si mohla pozvat na návštěvu neteř s neštovicema v době, kdy jsme tam byli my. Jezdíme tam 1 za měsíc, za dva, kdežto neteř je tam pořád, bydlí ve vedlejší vesnici. Jenže tchýně ji velmi miluje, manžela měla v nemocnici s vážnou nemocí a toužila po vnučce. Co já jsem si vyslechla od ní, i od její matky, co nadělám, že to je běžná dětská nemoc a tak. Můj mladší měl v té době rok a půl, starší 3 roky a neteř 5. Ona měla jednoduchý průběh, jenže mně nikdo nezaručí, že ti moji to budou mít stejně, že jo, hlavně to mimino. Trpím nespavostí a ještě řešit třeba neštovice. No, byla jsem za zlou. Jsou to moje děti. Když chytnou neštovice, tak je chytnou, ale abych je tomu schválně vystavovala, tak na to fakt nemám. Tchýně teda nakonec uznala můj pohled na věc, takže to dopadlo dobře. Ale před tím jsem půl dne brečela v parku, že mně nikdo nerozumí, protože kromě ní do mně hučel i můj manžel. Dost hrůza.
Jinak ale, když máme někam jet, tak k nám žádnou nemoc nepouštím.