Re: Přítelova dcera nosí malé oblečení

Chrysantémo, bohužel mám také trochu ten pocit, že je malá loutkou ve hře dospělých...
Já nejsem od toho, abych to vyřešila. Jen mi je jí líto, to je celé. Sama jsem měla dost odporné dětství (tedy jeho určitou část) a musím říct, že moje máma se v lecčems chovala jako přítelova ex. I když byl můj otec doma, také jsme byly se sestrou nástrojem jejího vydírání a všech méně pěkných věcí. Protože otce brala jako svého největšího nepřítele.
No a největší cirkus nastal po rozvodu.
Protože jsem byla pro sestru druhá máma (do dvou let mi říkala mami), tak jsem pak musela řešit např. věci typu, že matka zakazovala otci, aby na sestru platil (byla čerstvě plnoletá, ale ještě studovala střední), protože s ní nechce bydlet... No zažila jsem toho hnusu taky dost. Tak vím, jaké to může být a jak se může člověk vlastní mámy bát. Je to smutné to říct, ale je to tak. A když je člověk dítě, nemá vlastně nikde zastání. Kolikrát mě napadlo, jestli by mi v děcáku nebylo líp, máma mi děcákem vyhrožovala, ale není z těch, co by to zreazilovala, už kvůli lidem.
Protože tam bych měla od všech těch scén klid. A nejhorší na tom celém bylo a na takových případech je, že ono na povrchu není moc vidět, když se to dítě dobře učí, chodí do školy čisté a najedené...
I když paradoxně u naší holčiny občas o čistosti oděvu lze také pochybovat.
Připadá mi to jako nekonečný příběh. Sama jsem něco zažila a teď přihlížím něčemu podobnému.
Já bych třeba brala, kdyby její maminka, která má očividně nějaké problémy a asi dost věcí nevyřešených, vyhledala odbornou pomoc. Vždyť na tom nic není, ale ona místo toho dusí své jediné dítě. Ale prostě je to tak na světě, že existují děti, které jsou deptané a zvláštním způsobem od rodičů milované, nebo spíš nemilované.
Ten příběh je taky můj, když jsem si uvědomila, že jsem celý život usilovala o přízeň své matky a došlo mi, jak mě nenávidí. Tak jsem si to musela v dospělosti pořešit, v okamžiku, kdy jsem si mohla dovolit svou matku neposlechnout.
A já mám trochu pocit, že bývalá žena mého přítele nenávidí a možná si to trochu projektuje i do své dcery. Tak to bývá, ale už kvůli té malé by to možná mohla řešit...
Nevím totiž, jestli je dobrá vizitka milující mámy, že se před ní její dítě klepe hrůzou v obavách, aby zase nebyl cirkus.