4.10.2010 18:32:32 Maryl
Vyhrocené sousedské vztahy
Už jsem sem několikrát psala o našem problému,ale přesto to zkouším znovu,je tu spousta lidí,možná by někdo něco poradil.Bydlíme ve starém cihlovém domě,kde je opravdu všechno slyšet.Pod námi bydlí starší manželé.Paní kdysi byla vdaná za muže,který hodně pil a téměř denně v noci dělal vyrvál,jinak ale za střízliva to byl skvělej chlap.Pán zemřel,nyní se znovu vdala.Jsme malý dům o 6 bytech a téměř všichni jsme tu od narození,takže o sobě dost víme.Dokud jsme to žili s přítelem sami,byl klid,od té doby co máme syna,nyní 2,5 roku s nimi máme neskutečné problémy.Já jsem se synem denně venku,jezdím pryč i na celý den,syn je normální zdravé dítě.Soused nám začal chodit nadávat už od synova 1 roku,přišel v deset dopoledne,ve dvě odpoledne,že chce spát,že je po noční,a abych si syna laskavě zklidnila.Já jsem povaha impulzivnější,takže jsem mu řekla,že je to malé dítě,a že nic špatného nedělá.Vzali jsem synovi všechny hračky,které by mohly být hlučnjší,ale pokaždé když syn běhal v bytě,upozorňuji,že to opravdu není celý den,nyní už i hodně kouká na pohádky,chodíme cvičit,přesto jsou neustálé konflikty,bušili na nás koštětem,chodili ráno na půdu,kde na nás ten magor bušil kladivem,či něčím těžkým,aby nám dal budíček.Neustále se od nich ozývají rány,až se třese dům.Nedávno jsem se se synem vracela domů,bohužel se na chodbě občas vzteká,já se tomu snažím všemožně zabránit,ale jakoby syn vycítil mou nervozitu,tak se vzteká snad ze zásady jen na té chodbě,vyšel přede dveře a řekl,že je to hajzl zasranej.Syn občas skočí z gauče na zem,zakazuju mu to,ale on si to neuvědomuje,ten chlap začne hned dole s něčím mlátit,a když vycházíme ven,vyleze ze dveří a nenávistně na nás čumí,dopoledne tu v domě tipla bych nikdo není,bojím se ho,opravdu,je to dvoumetrovej chlap,byl tam už i přítel mu říct,aby nás nechal na pokoji,ale nebylo to k ničemu.Já jsem v napětí,bojím se každého synova pohybu,pokud mi něco vypadne z ruky,jsem z nervama opravdu v pytli,moje psychika už takhle není dobrá.Přemýšlela jsem i o policii,ale on by vše popřel.Budeme se stěhovat,rekonstruujeme si domeček,ale ještě to bude trvat tak do jara a já nevím,jak tu vydržet.Asi mi nikdo neporadí,ale alespoň jsem to ze sebe dostala.Bojím se,že brzy skončím v Bohnicích.
Odpovědět