Re: Školka - mám věřit dceři nebo učitelce?

taky mi přijde naprosto zbytečné mít ve školce několikery boty... dávej jí staré okopané a nebude co řešit.

Upřímně řečeno, moje děti tolikery boty ani nemají. Teď jsme se na léto "rozšoupli" a koupili jsme troje - sandály, tenisky a jedny slušné, dřív nám na sezónu úplně stačily celkem dvoje. Kupujeme kvalitní, takže je to vždycky okolo tisícovky za jedny, a taky nemáme, jak říkáš, "serpenízka" . Mít tolik párů bych u nás považovala za plýtvání. Botičky jsou stejně většinou po sezóně na odpis, protože z nich děti vyrostou, tak mi nevadí, když je okopou a zrasují (pokud je neroztrhají tak, aby se v nich nedalo chodit, a to většinou za tu sezónu až dvě neroztrhají).

Trochu z Tebe cítím nevoli kvůli tomu, že je Monička dítě "podnikatelů" a mají dost peněz. Ale vem si, že ty děti to tak neberou, nemůžeš po ní chtít, aby uvažovala stylem "nemůžu si to a to půjčit, byla by to ostuda, protože máme víc peněz než u Klárky."

Zkrátka ty děti teprve zjišťují zásady vzájemného chování, nebyla bych na ně tak přísná v případě, že to někdy "přešvihnou", jen bych jim vysvětlila, co ještě ano a co už ne. Gumičky bych vůbec neřešila, to je opravdu spotřební zboží, stejně tak drobnější hračky. Naše děti měly tendenci občas vyměňovat i hračky větší, tam už jsem zasáhla, ale ono to bylo rovnoměrné - dávaly i dostávaly, a když jsem viděla, že mi dítě nese domů nějakou větší věc, tak jsem se ptala a když mi bylo řečeno, že je to dárek od spolužáka, tak jsem si promluvila s tím spolužákem a jeho maminkou a pokusila jsem se to vrátit a teprve když mi bylo řečeno od maminky, že to byl fakt dárek, tak jsem to nechala tak.

Re kinderko - i tohle děti zkoušejí a taky bych z toho nevyvozovala žádné dalekosáhlé závěry. Dítěti bych vysvětlila, že Mareček má nárok na omluvu, ale další dárečky už si vynucovat nemůže.

A nezlobila bych se na něho ani na Moničku - jsou to fakt ještě děti, nemají zlé úmysly a je na nás, dospělých, abychom jim vysvětlili, že to či ono je nevhodné.