Re: Noční kojení

já bych ještě vydržela, někdy totiž to vstávání není hladem, mě takhle dcerka stávala i po hodině i po půl hodině a furt jsem si říkala, že to je kojením, snažila jsem se ale vydržet, ve 23měsících jsem už fakt nemohla, a těšila se, jak krásně začne spát (po vzoru staršího syna, který po odstavení, okamžitě spal celou noc), bohužel dcera do třech let spala ještě hůř, než když se kojila, bylo jedno esi spí nebo nespí se mnou, přidaly se noční děsy až nám po třetím roce diagnostikovali ADHD.
MOmentálně, ač tehdy jsem byla zdatně vyčerpaná, jsem ráda, že jsem jí tu pozornost a blízkost co potřebovala dávala, protože se mi to xkrát vrací.

Jinak momentálně mám doma skoro čtyřměsíčního chlapečka. Který spí jak kdy, dneska třeba spal od 21:30 do 2:30 a pak vstával v 4:30. někdy ale vstává co hodinu a půl, někdy co dvě.. prostě jak potřebuje, jak má žízeň, hlad...
být tebou snažila bych se aspoň do šesti měsíců vydržet, je ještě malušenká, kaší jí zabetonuješ žaludek a bude bečet a budit se eště víc, páč ji bude bolet bříško. Pokud neřve a nedělá ciráty, nakojí se chrní dál (tak to má můj syn), tak bych se v tom asi tolik nepitvala. Každé dítě je přeci individualita a potřeba spánku je velice subjektivní věc.