Re: Který rok byl ve vašem manželství kritický?

brali jsme se po 5ti letech, a druhý-třetí rok po svatbě - kdy dceři byl rok, začala být potřeba "výchova" a každý ji viděl jinak, mě hrabalo z toho být neustále doma s dítětem (záviděla jsem manželovi jeho práci, zcela opravdicky, i to že chodil do "blbé" kantýny na obědy a já chroustala housky a špagety protože jsem nestíhala vůbec nic), tak jsem se vrhala do práce kudy to šlo, zaměstnávala x-lidí okolo aby mi hlídali...... a ve finále byla ta špatná co se nestará..... no bylo to drsný. Ale pominulo to, protože dcera rostla a problémy se proměňovaly v čase. Pak druhý období, kdy jsem spíš měla mega-krizi já sama, bylo když měla dcera 3,5 a synek necelý rok a stále se kojil. to jsem si připadala jako totálně neužitečný živočich, vhodný leda tak na utírání zadků, nudlí, vaření a praní, k ničemu jinému jsem se nedostala, prostě jsem je nemohla pustit z očí (mladšího z ruky - bylo jaro, ale on se ještě pořád plazil - nechodil, a všude bláto, kameny, kopřivy atd...., a on v kočáru už být nechtěl....). No myslela jsem že si půjdu pro "zobání" k panu doktorovi, fakt. Naštěstí mého muže to nějak trklo a poslal mě na 10 dní na dovolenou SAMOTNOU (teda jela jsem se ségrou, ale prostě bez něj a bez dětí). Sice jsem se bála že po návratu to spadne zpátky do depky, ale nějak mi chvíli ta euforie vydržela, mlaďas se naučil slušně chodit a prostě už to zase začalo jít.