Děti a kuličkové zbraně

Jsou poslední pěkné dny a kluky to vyjímečně táhne ven, čemuž jsem ráda. Bydlíme na vesnici a je tady běžné, že děcka běhají po vesnici od útlého věku a hrají si. Jenže se nám tady nějak rozmohly kuličkové zbraně. Nejdřív s tím přišel jeden kluk, je mu jedenáct, takový místní postrach, číhá různě za rohama a střílí z kuličkovky po dětech, i po daleko menších než je on. Už jsem mu jednou byla vynadat, protože mladší syn přišel domů s pěknýma jelitama. Zrovna dnes jsem opět chystala zasáhnout, nejlépe zajít za jeho rodičema, protože zase začal některá děcka provokovat (i menší děti, které se to bojí říct doma), jenže kluci přišli s tím, že není sám, kdo po vesnici střílí kuličkovkama, někteří kluci na dotyčného hajzlíka už byli naštvaní a pořídili si taky kuličkovky, samozřejmě lepší a účinnější. Tak to už je na mne moc. Nechci zakazovat mým dětem chodit ven kvůli pár blbečkům (navíc hajzlík útočí i když jdou třeba ze školy), ale fakt začínám mít strach, že je jen otázka času, že se některé z dětí, ač i třeba nerado, blbě trefí. Někdo z dětí má i samopal! Já vím, že si kluci odjakživa hráli na válku, ale prostě to nějak nemůžu překousnout a bojím se. Jenže jak je těch dětí víc, já je ani všechny neznám, tak se mi nechce obcházet všechny děcka a rodiče. Poraďte, jak byste to řešili. Už mě napadlo jít i na obecní úřad, nebo to říct na schůzi zastupitelstva, která zrovna příští týden bude.