Re: víš ale

Za lacině happy považuju lidi, kteří tento svůj stav odvíjí pouze od osobní spokojenosti, to je to co jsem psala o tom dohlédnutí na vlastní dvorek. Třeba budu volit stranu, která mi sníží daně, ale sebere ty peníze jinde, třeba v sociálních službách - to je jen příklad. Mám barák, dvě auta, bazén, já se mám dobře a už mě třeba nezajímá, že škodím svým luxusem (energie, napuštěný bazén v období sucha...)víc než parta bezdomovců, který maximálně nevoní nějaké paničce, která by je chtěla uklidit, aby ji nekazili iluzi krásného světa - to je jak byl ještě Budha schovaný za zdmi svého paláce, kde odstraňovali staré lidi, ošklivé lidi, dělali mu tam falešný ráj.

Jinak souhlasím s tím, co bylo zmíňeno níže, že není žádná zásluha v tom, že se někdo tváří kysele a trpí s celým světem. To je jen jeden způsob jak to vnímat a je to vyčerpávající, já to takhle pociťuju až poslední asi rok. Je to taky dané tím, že se na tom dně stále pohybuju. Často mám taky chvíle, kdy jsem spokojená a je mi dobře, ale cesta k tohoto svavu by byla asi přestat sledovat veřejné dění a někam se uklidit,možná i změnit práci, protože z toho co pozoruju ve vnějším světě nadšená být prostě nemůžu.