Re: Když jste si vzaly Ijáčka aneb Manžel pesimista

Margotko, jistěže by s tím šlo něco dělat. Naprosto popřít svoji osobnost a dělat mu pomyšlení kdykoliv a v čemkoliv. Pak by to bylo opravdu ideální manželství. A věř, že zrovna já jsem vyzkoušela všechno možné i nemožné (dříve), protože jakési posrané morální zásady mě drtily a svazovaly. Postupně dojdou síly a už nechceš nic, jen snad umřít. Já když jsem ty poslední dva roky přijížděla před barák, tak se ve mě všechno stáhlo a jak by na mě někdo hodil deku, sotva jsem se ploužila ke vchodu, zmáčknout knoflík na výtahu byl nadllidský výkon, vůbec se mi nechtělo chodit domů, netobože doma něco udělat, a ten stres se pohybovat vedle toho mlčícího člověka který se mnou obýval byt popsat ani nejde. Dneska mám zrovna aktuální depku, tak to popisuju, jinak je to už lepší, ale zas kvůli němu, protože k němu měla jít mladší dcera, a zase to zrušil, půl roku co jsme od sebe ji neměl o víkendu, nemám ani jeden víkend volný, a tak to na mě dolehlo...jako že na ni totálně kašle. Ach jo. Omlouvám se za postesk, jen když tady někdo něco takového píše, tak se mi ty pocity zhusta vrací a lituju všechny kdo mají svědomí a nechcou rozbíjet rodinu...