Dali jsme dceři doma moc velký pocit bezpečí

Dcerka (3 roky) začala chodit do školky, zezačátku na 5 dní v měsíci to docela šlo, dnes jsem ji tam zavedla po delší pauze. Doma se do školky těšila, ještě si obula ve školce bačkorky a najednou začala brečet, ne že by se vztekala nebo řvala nějak výrazně to ne jen se ji nalily oči slzami a byla lítostivá. Paní učitelka to naštěstí jakš takš zachránila a když jsem odcházela dcera byla relativně OK. Jenže i když se do školky těší mám pocit že tam až zas tak šťastná není, nemůže si zvyknout na kolektiv, dneska se kolem ní vyrojilo několik dětí chtěli si s ní hrát, ale ona tam stála jak ťunťa a nic, přitom mezi dětmi je oblíbená, ale ona se jich prostě bojí, nezapojuje se do her, raději zaleze do koutaa hraje si sama. Už jsem z toho nešťastná od mala jsem se ji snažila držet v kolektivu, ale ona je prostě bojácná. Když vidí děti jak si kopou s míčem nikdy se nezapojí stojí opodál a baví jí se koukat...tak si říkám kde jsme udělaly chybu, dali jsme ji doma velký pocit bezpečí když je s námi a s každým cizím nebo v kolektivu se bojí?? O jídle ve školce ani nemluvím to je katastrofa sama o sobě. Celé jídlo probrečí, jiný děti když něco nechtěj tak to prostě nejedí naše nad talířem řve...chjo nevím co mám dělat, kde se stala chyba, že je dcera tak uzavřená a lítostivá??? Kde poraďte prosím co s tím...