Jak utěšit kamarádku?

Ach jo,proč se ty špatný věci dějí vždycky tak bezvadným lidem

Moje kamarádka se vrátila po třech letech RD do práce.synka jí do školky nevzali,ale nakonec to prý s manželem a občas i jejíma rodičema nějak zvládnou.Řekla sem jí na to,že určitě a bude to nakonec v pohodě
Po necelých deseti dnech co byla v práci jí tragicky zahynul tatínek.Na následky pracovního úrazu - byl na místě mrtvý
Tak jí ještě zůstala starost o maminku,která se z toho zhroutila
Tento týden byli se synkem na neurologickém vyšetření.Diagnoza - autismus.
Kamarádka je z toho na prášky.Teprve měsíc od pohřbu jejího milovaného tatínka a tahle další jobovka
Někde si vyčetla,že autismus je horší než Downův syndrom
Stále jí opakuji,ať se tím neřídí,že každý případ je jiný,že i její chlapeček je šikovný a taky všechno zvládne.Ona stále jen brečí a brečí,ach jo - jak ji mám utěšit?Je to těžký