Re: Dnešní hračky - je to tak dobře?

Susu, ale to víš, že jsme hrám na PC úplně neunikli. Manžel třeba čas od času relaxuje u PC fotbalu - mně to nic neříká, takže okolo něj projdu a jdu třeba na "drbárnu" sem; čas od času spolu s manžou hrají u PC hry "starají se o koně", - hru dostala vloni na Vánoce od dědečka. Ale já se rovnou přiznávám, že sem chodit povídat jsem se naučila proto, že jsme se přestěhovali do města, kde jsem neznala lidi... a do určité míry se snažím nemít to tu jako závislost, prostě naučit se to zacvaknout a hotovo.
Starší dceři jsme zaplatili kurz ve škole(v ZŠ), kde hrají hry pod dozorem učitele - mají dobré vybavení a hlavně jsou to hry, které pořizuje škola a je to jedna 3/4 hodina v týdnu. Doma v současné chvíli ani není PC, na kterém by šlo hry hrát a nechceme ho zatím ani kupovat.
TV doma máme, ale seriály dcera nesleduje- kromě "Byl jednou jeden život" a "My všichni z konce světa", "Návštěvníci"... Není na ně čas a zatím teda ani nepřišla ze školy, že by někdo na něco koukal, co ona nezná... mám ale i podezření, že prostě to jde mimo ni - zatím opravdu co ji nezajímá nechce vidět a nesvede ji zatím k tomu ani to, že o tom jiní mluví - třeba i v tomhle bude jiná než ostatní
S tím lítáním venku - jasně je to složité, ale je to nenahraditelný čas a popravdě vlastní děti lituju (resp. je mi líto) v tom, že nezažijí to co jsme zažívali my jako děti :-(
Omlouvám se, že už asi nebudu diskutovat, jdu se pokusit donutit se sportovat-nejraději bych spalal Ale díky za příjemné povídání