Re: Hádky a usmiřování se s partnerem

No mě manžel nepomlouvá /aspon myslím/, ale zase má ve zvyku všechno obracet proti mě. A vytahovat podpásovky. Jak tu někdo napsal, že už svému manželovi nevěří, tak to je přesně ono.
Bohužel, když je období klidu, tak občas podlehnu klamnému dojmu, že je vše ok, pak na sebe tzv. něco vybleju a při nejbližší hádce on to proti mě použije. Kolikrát i malou blbost.

Já se taky jako Insula hádat neumím, spíš řeknu nadávku, ale neumím bodat jako štír ze zálohy, vytahovat podpásovky, tak každou hádku ořvu a mám pak delší dobu depresi. Protože v žádné hádce ani nezvítězím, ono nějak vždycky máslo skončí na mé hlavě.


A co se týká toho, jak tu někdo psal, že chlapi očkují jejího manžela u piva, že mají super manželství, přitom se doma ani nevyskytují - tak bych řekla, že tyhle mužské kecy působí i na mého manžela. On tedy nechodí na pivo, ale mám dojem, že v práci a po příbuzenstvu sbírá podle řečí jakýsi ideální obrázek, jak údajně vypadají jiná manželství idylicky a ten mi pak prezentuje s tím, že se mám v čem zlepšovat. Sice mu to nežeru - taky v těch idylických vztazích - kde by asi byli ti zahýbající partneři, rozvádějící se, lidi, co si navzájem lžou, partneři, kde je sice dekorum, ale jeden nebo druhý s tím dotyčným manipuluje, nebo ho v něčem těžce očurává. I jen takových ženských, co miláčkujou, ale není to výraz vztahu, spíš manipulace, znám spousty.

Jenže to svému manželovi nevysvětlím, odmítá slyšet, že jinde je to možná daleko, daleko horší.