Jak šetrně sdělit manželovi, že je trouba?

Od neděle opět řeším manželův problém, velice lehko se nechá využít od jiných lidí. Stačí aby mu pomazal dotyčný med kolem úst a manžel zjihne nachá se zatáhnout do nejrůznějších akcí. Mně zůstává rozum stát, většinou se jedná o záležitosti, které jdou na úkor naší rodiny. Po připomenutí celé skutečnosti na rovinu, většinou následuje hádka a domácí ticho.
Pro dokonalý obraz popíšu několik situací:
Doma máme rozdělané, vypuštěné topení, teploty venku kolem pěti stupňů, v týdnu se mělo ještě ochladit. Přišel manželův bývalý kolega z práce, že je tu s traktorem, jestli by si manžel nechtěl zajezdit (manžel je jak malý kluk do traktorů), že by si zatím došel na kafe. kdyby jsem mažela nezachytila na schodech, asi bychom celý týden zmrzali.

Dcera chce jít bruslit, zimní satdion je ve městě vzdáleném 17km. přeje si to už tři týdny, bruslit jít nemůže, tatínek nemá čas ji tam zavést. Tatínek večer po sedmé hodině má na práci postávat před domem s se sousedem a tlachat. Ze stejného důvodu nemůžeme jít společně do kina.
Z důvodu drahého vína v restauraci si nemůžeme jít společně večer sednout (že toho vypiju) Důvody navíc: nikdo ze známých manželku nikam netahá.

Nedokáže rozlišit mezi kamarádem a člověkem, který si na něho vzpomene, když něco potřebuje. Chce dělat řidiče ,,kamarádovi" na svatbu, aby se tam viděl s dalšími ,,kamarády". Když mu řeknu, že kamarádi by si na něho mohli vzpomenout víckrát jak jednou za dva roky, rozčiluje se, že já kamarádky nemám. Mám. jenom je to skutečná kamarádka, která při mně stojí píše mi emaily a když je tady vždycky se staví. I manžel má pouze jednoho skutečného kamaráda. Ostatní jsou více, či méně dobří známí.

Jak už mu má vysvětlit, že ho lidé pro jeho dobromyslnost jenom využívají? Že svým jednáním šidí ty, kteří by měly být na prvním místě.
Chápu, že chlapi asi mají jiné vnímání přátel, ovšem tohle je už moc.
A ještě manžel není nucen trávit čas jenom se mnou nebo s dcerou. Klidně si může se sousedy zajít na pivo, nikdo mu v tom nebrání, jenže on nechce. Pokud jde s rádoby kamrády na pivo, dovedou ho v dezolátním stavu a ještě se tomu smějí. Někdy bych to dokonce nazvala šikanou, zneužívají manželovu slabou vůli. Máte někdo radu zkušenost?
PS: Chtěla jsem manželovi zařídit kurz asertivity, nedostala jsem ho tam.
Díky za postřehy.