Re: Zdají se vám cestovací sny?

Našla jsem další:

Byla jsem v nějakém obchodě, kde měli výprodej, a chtěla jsem si koupit boty, vybrala jsem si takový zvláštní žlutý, vypadaly jako mušketýrský. Byla tam ještě nějaká ženská a probírala se hadrama, ale nevím, kdo to byl, jenom si pamatuju, že říkala, že je to i ve slevě drahý a že si to nekoupí. Chtěla si kupovat takovou úpletovou soupravu, kalhoty a svetr. Na svetru byla cenovka a ona se mne ptala, jestli je ta cena za oba kusy, já našla ještě druhou cenovku na kalhotách a říkala jsem jí, že je to asi každý zvlášť, tož si to nekoupila.
Pak jsem byla u rodičů jedné své kamarádky, kteří hlídali Stáníka. Maminka kamarádky mi říkala, jak je tam teď smutno, když už ho nehlídají, že i její manžel, starej bručoun, byl jako vyměněnej, dokud tam byl. Z legrace jsem jí říkala, že jim ho můžu půjčovat každej druhej tejden, když o to tak moc stojí.
Další scéna se odehrávala ve vlaku. Byla tam taková temná místnost, něco jako promítací kabina, a na stěně byla upoutávka na článek v Reflexu o herci Svatopluku Benešovi. Psali tam, že je ročník 1898 (není), že na tom je zdravotně hrozně špatně, co všechno za poslední roky má za sebou a pak závěrem, že mluví, chodí s rukama za zády a vypráví, co všechno je a není možné vyčíst z hvězd, a že v novém čísle Reflexu s ním bude rozhovor, který s ním udělal Ivan Mládek.
Mně přišlo strašně krutý, že starý lidi takhle trpí a zřejmě na protest jsem se rozhodla z toho vlaku vyskočit. Zabalila jsem se do spacáku a vyskočila do sněhu. Když jsem se zvedla, viděla jsem, jak ten vlak odjíždí a říkala jsem si, že budu muset do města dojít pěšky a že půjdu kolem kolejí, abych neztratila směr.