Re: Umírá mi táta

Drže se Mám něco podobného za sebou, synovi byli čerstvě tři, na dědu byl zvyklý, vídal ho denně, vzal to překvapivě klidně, oni to vycejtí že se něco děje, nehledá ho, ví že dědovi třeba nebylo dobře, tak jsme ho nemohli rušit, když odjel do nemocnice, nesháněl ho, jen věděl že mi jedeme za ním a on tam nemůže a informaci, že děda je v nebi vzal jako fakt. Jen ze začátku bylo velmi těžké, že si s ním povídal jakože do nebe, stalo se to párkrát a i nám říkal co děda říká teď už jsem to od něj dlouho neslyšela. Přeju hodně sil