Psychomotorický vývoj v 16. měsíci

Dobrý večer, prosím o rady, názory, možná i trošku "uklidnění", že je vše "v normě".
Mám holčičku /16 měs./, která je velice, velice živé a zvídavé dítě. Od narození jsme cvičili Vojtovku /prý lehká tonusová porucha/, no - holčička sama běhá od 10. měsíců, když se drží zábradlí, tak chodí sama do schodů, řádí na odrážedle, hraje si s panenkou /tím myslím např. že ji krmí, houpe v náručí, dává jí napít z hrnečku.../, prohlíží si knížky /u toho vydrží i docela dlouho/, umí si svléci kalhoty, zapnout boty na suchý zip, ukazuje na věci, které zná, atd... ale - s mluvením je to asi problém - zatím je to spíše zdvojování slabik, takové to ta-ta, ba-ba, ma-ma, občas při jídle z ní vypadne mňam. Ale - poslední dobou se neskutečně vzteká, mám pocit, že je to proto, že se prostě chce s náma domluvit ŘEČÍ /je to na ní i vidět, jak by chtěla/ a že neví jak na to /gesty apod. se domluvíme/. Holčička je od narození zřejmě živější a temperamentnější povahy /od narození dost uřvaná - ale veliký podíl měly velice silné koliky, pak ta Vojtovka/, dřív byl problém i se spánkem /prostě neměla správné spánkové návyky, hodně to bylo dáno tou kolikou/, teď ji sice ještě musíme uspávat /nesnese být sama, to ani přes den ne, pořád ji mám za zadkem, i když - třeba s babičkou vydrží i půl dne, když někam potřebuji jet - takže není fixovaná jen na mne/, ale když nerostou zrovna zuby, tak spí i celou noc /se mnou v posteli/...
Nemáte, prosím, nějaký fígl, jak cácorce s mluvením nenásilně pomoci /anebo to chce jen čas?/. Věřím, že pak se zlepší i to děsný vztekání /který je někdy opravdu na nervíky/.
Děkuji moc za všechny reakce.