Re: Mluvení ve 21 měsících

No jo, to znám, jen slyším jak se ho někdo ptá "Jak se jmenuješ? Ty mi to nechceš říct?" tak hned běžím zakročit... Chápu že ten dotyčný to neví, že má syn problémy, tak rychle se snažím nějak se vymluvit.

Nejhorší zkušenost mám ale s kamarádkami, čili maminkama tady od nás z pískoviště, které znají Vítka, denně se s ním potkávají. Šla jsem z prvního vyšetření na psychologii a už na mě halekaly "jak to dopadlo" přes celé pískoviště.. Pak jsem jim to řekla tak aby to Vítek neslyšel, a ony stejně před ním rozebíraly, jak to nevadí že má tolik dys- a že ne každý musí být vysokoškolák, že přece truhlář je taky pěkný povolání.... A že třeba zvládne i normální základní školu.. Vítek na ně koukal jak na zjevení.

Já taky. Mluví před ním jak kdyby byl hluchý... Jako že "nemluví" znamená "nerozumí"...

No bojuju s tím jak lev.